Association between physical-activity trajectories and cognitive decline in adults 50 years of age or older — Epidemiology and Psychiatric Sciences, prosinec 2021
Studie zkoumala souvislost mezi dlouhodobým vývojem fyzické aktivity a úrovní a poklesem kognitivního výkonu ve vyšším věku. U téměř 40 000 účastníků studie SHARE byly identifikovány dvě hlavní trajektorie: trvale vysoká fyzická aktivita a postupně klesající fyzická aktivita. Lidé ve skupině s klesající aktivitou vykazovali nižší úroveň kognitivního výkonu a rychlejší pokles ve všech sledovaných kognitivních ukazatelích.
Socioeconomic and cognitive roots of trait anxiety in young adulthood — Social Cognitive and Affective Neuroscience, prosinec 2021
Studie se zaměřila na vztahy mezi socioekonomickým znevýhodněním, kognitivními schopnostmi, úzkostností a jejich neurobiologickými koreláty. U účastníků české části kohorty ELSPAC bylo socioekonomické znevýhodnění v raném věku spojeno s nižšími kognitivními schopnostmi v adolescenci a vyšší rysovou úzkostností v mladé dospělosti. Vyšší kognitivní schopnosti v adolescenci naopak predikovaly nižší úzkostnost a část tohoto vztahu byla spojena s funkční konektivitou určitých oblastí mozku.
Risk and protective factors of neurocognitive disorders in older adults in Central and Eastern Europe: A systematic review of population-based studies — PLOS ONE, listopad 2021
Systematický přehled shrnul populační studie zaměřené na rizikové a protektivní faktory neurokognitivních poruch ve střední a východní Evropě. Do narativní syntézy bylo zahrnuto 25 prací zabývajících se kardiovaskulárními, sociálními a biologickými faktory. Autoři dospěli k závěru, že epidemiologické důkazy z tohoto regionu jsou stále nedostatečné a že pro tvorbu účinných preventivních strategií je zapotřebí rozvoj dlouhodobě sledovaných populačních kohort.
Association Between Season of Birth and Cognitive Aging in Older Adults: Pan-European Population-Based Study on 70,000 Individuals — Journal of Alzheimer’s Disease, srpen 2021
Studie se zabývala otázkou, zda roční období narození ovlivňuje kognitivní stárnutí. U více než 70 000 starších dospělých ze studie SHARE bylo zjištěno, že lidé narození v zimě měli v průměru nižší úroveň kognitivního výkonu než osoby narozené v jiných ročních obdobích. Roční období narození však nesouviselo s rychlostí následného kognitivního poklesu.
Changes in national rates of psychiatric beds and incarceration in Central Eastern Europe and Central Asia from 1990–2019: A retrospective database analysis — The Lancet Regional Health – Europe, srpen 2021
Studie hodnotila změny v počtu psychiatrických lůžek a vězeňské populace ve státech střední a východní Evropy a střední Asie během tří desetiletí. Výraznější pokles počtu psychiatrických lůžek byl pozorován zejména v zemích s nižším příjmem na obyvatele a v bývalých státech Sovětského svazu. V 17 z 30 zemí byly zaznamenány protichůdné trendy mezi počtem psychiatrických lůžek a vězněných osob, což může naznačovat částečný přesun institucionalizace ze zdravotnických zařízení do nápravných institucí.
Role of sex in the association between childhood socioeconomic position and cognitive ageing in later life — Scientific Reports, únor 2021
Studie zkoumala, zda se muži a ženy liší ve vztahu mezi socioekonomickými podmínkami v dětství a kognitivním stárnutím. U více než 80 000 účastníků studie SHARE bylo socioekonomické znevýhodnění v dětství spojeno s nižším kognitivním výkonem i rychlejším kognitivním poklesem, přičemž tato souvislost byla výraznější u žen. Nejdůležitějším zprostředkujícím faktorem bylo dosažené vzdělání. Výsledky naznačují, že snižování socioekonomických nerovností v dětství a podpora vzdělávání mohou mít z hlediska pozdějšího kognitivního zdraví obzvlášť významný přínos pro ženy.
Sex differences in the association of childhood socioeconomic position and later-life depressive symptoms in Europe: the mediating effect of education — Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, leden 2021
Studie se zabývala rozdíly mezi muži a ženami ve vztahu mezi socioekonomickým postavením v dětství a depresivními příznaky ve vyšším věku. U téměř 60 000 účastníků studie SHARE bylo vyrůstání v nepříznivých socioekonomických podmínkách silnějším rizikovým faktorem pozdějších depresivních symptomů u žen než u mužů. Vzdělání přitom představovalo významný zprostředkující faktor a může mít u žen vyšší potenciál zmírnit dlouhodobé negativní důsledky socioekonomického znevýhodnění v dětství.