Educational attainment and anxiety in middle-aged and older Europeans — Scientific Reports, srpen 2023
Studie Katrin Wolfové, Pavly Čermákové a jejich kolegů zkoumala vztah mezi dosaženým vzděláním a příznaky úzkosti u téměř 78 000 lidí středního a vyššího věku ze 17 evropských zemí. Vyšší vzdělání bylo spojeno s nižší pravděpodobností výskytu úzkostných příznaků i po zohlednění sociodemografických a zdravotních faktorů. Tato souvislost byla výraznější u žen, lidí středního věku a obyvatel střední a východní Evropy, zatímco v severní Evropě nebyla po úplném zohlednění dalších faktorů patrná. Výsledky naznačují, že vzdělání může představovat dlouhodobý protektivní faktor duševního zdraví.
Depression in healthcare workers during COVID-19 pandemic: results from Czech arm of HEROES Study — Scientific Reports, srpen 2023
Studie české části mezinárodního projektu HEROES sledovala více než 2 500 zdravotníků a hodnotila změny depresivních příznaků mezi lety 2020 a 2021. Výskyt středně závažných až závažných depresivních příznaků se během tohoto období zvýšil z 11 % na 22 %. Přibližně polovinu nárůstu vysvětlovala zvýšená míra stresu, zatímco významnou roli hrála také práce s pacienty s COVID-19 a zkušenost s úmrtím v souvislosti s tímto onemocněním. Vyšší resilience a dostatek osobních ochranných prostředků byly naopak spojeny s nižším výskytem deprese.
The structural and social determinants of Alzheimer’s disease related dementias — Alzheimer’s & Dementia, červenec 2023
Tento přehledový článek, jehož spoluautorkou je Dominika James Šeblová, se zaměřil na strukturální a sociální determinanty Alzheimerovy nemoci a souvisejících demencí. Autoři využili Bronfenbrennerovu teorii ekologických systémů k popisu toho, jak faktory jako rasismus, sexismus, třídní nerovnosti a další společenské struktury ovlivňují zdraví a riziko demence v průběhu života. Studie upozorňuje, že makroúrovňové determinanty zdravotních nerovností jsou ve výzkumu demence stále nedostatečně zkoumány, a navrhuje směry pro jejich systematičtější začlenění do budoucího výzkumu.
High school quality is associated with cognition 58 years later — Alzheimer’s & Dementia: Diagnosis, Assessment & Disease Monitoring, květen 2023
Studie vedená Dominikou James Šeblovou zkoumala, zda kvalita středoškolského vzdělávání souvisí s kognitivními schopnostmi ve stáří. Na souboru 2 289 účastníků americké studie Project Talent Aging Study autoři prokázali, že některé ukazatele vyšší kvality škol byly spojeny s lepším kognitivním výkonem až o 58 let později. Nejsilnějším prediktorem byl vyšší podíl učitelů s postgraduálním vzděláním a souvislost byla zvláště patrná u jazykových schopností. Studie zároveň ukázala, že černošští účastníci byli v minulosti nepoměrně častěji vystaveni školám nižší kvality, což poukazuje na význam vzdělávací politiky pro dlouhodobé kognitivní zdraví a zdravotní nerovnosti.
Development and validation of a universal mental health literacy scale for adolescents (UMHL-A) — Psychiatry Research, únor 2023
Studie, na které se podílel Matěj Kučera, představila vývoj a validaci nové univerzální škály gramotnosti v oblasti duševního zdraví pro děti a dospívající ve věku 10–14 let. Výsledná 17položková škála hodnotí hlavní součásti gramotnosti v oblasti duševního zdraví, včetně znalostí, stigmatizace a ochoty vyhledat pomoc. Nástroj byl vytvořen a následně ověřen také na reprezentativním vzorku českých dospívajících a nabízí stručný a komplexní způsob hodnocení této oblasti.
Parental education, cognition and functional connectivity of the salience network — Scientific Reports, únor 2023
Cílem studie bylo zjistit, zda vzdělání rodičů v době narození dítěte souvisí s jeho kognitivními schopnostmi v dětství a mladé dospělosti a zda tuto souvislost může vysvětlovat funkční konektivita salience network. U účastníků české části studie ELSPAC bylo nižší vzdělání obou rodičů spojeno s nižším IQ potomků v dětství, avšak do mladé dospělosti přetrvával pouze vliv vzdělání matky. Nižší vzdělání matky zároveň souviselo se změnami funkční konektivity mozku, které byly dále spojeny s kognitivním výkonem. Výsledky naznačují, že vliv vzdělání matky na kognitivní schopnosti potomků může přetrvávat dlouhodobě a odrážet se také ve funkční organizaci mozku.
A Systematic Review of Mental Health Literacy Measures for Children and Adolescents — Adolescent Research Review, leden 2023
Systematický přehled vedený Matějem Kučerou se zaměřil na dostupné nástroje pro hodnocení gramotnosti v oblasti duševního zdraví u dětí a dospívajících mladších 19 let. Autoři identifikovali 21 měřicích nástrojů v 18 studiích a zjistili značné rozdíly v jejich metodologické kvalitě. Pouze malá část nástrojů dostatečně pokrývala všechny klíčové složky gramotnosti v oblasti duševního zdraví, včetně znalostí, stigmatizace a vyhledávání pomoci. Výsledky poukázaly na potřebu vývoje komplexnějších a kvalitně validovaných nástrojů pro tuto věkovou skupinu.